.

Skartační řízení je proces, kterým se vyřazují z evidence staré, nepotřebné dokumenty, které jsou zařazeny do skartačního řízení. Jedná se o dokumenty, u kterých uplynula skartační lhůta, tedy čas, po který je nutné dokumenty uchovávat, a o úřední razítka vyřazená z evidence. Tento proces je důležitý, abychom zajistili, že veškeré informace jsou uchovávány tak, aby byly k dispozici pro budoucí potřeby.

Skartační řízení začíná tím, že příslušný úředník vytvoří skartační návrh. Tento návrh zahrnuje seznam dokumentů, které mají být vyřazeny, důvody, proč jsou dokumenty vyřazeny, a případné další informace, které úředník považuje za relevantní. Následně se skartační návrh odesílá do příslušného archivu.

Archivář poté provede řádné zvážení skartačního návrhu a vyjádří se k němu. V případě, že archivář souhlasí s vyřazením dokumentů, odešle zpáteční dopis s povolením k vyřazení dokumentů. Jakmile je povolení obdrženo, úředník může dokumenty vyřadit ze své evidence.

Pokud archivář nesouhlasí s vyřazením dokumentů, odešle zpětné vyjádření, ve kterém bude odůvodnění, proč jsou dokumenty stále uloženy v evidence. Uživatel poté může buď vyřazení dokumentů zamítnout, nebo se obrátit na archiváře s dalšími informacemi, které mohou ovlivnit jeho rozhodnutí.

Poté, co se úředník rozhodne vyřadit dokumenty, musí je předat příslušnému archivu. Dokumenty se nejčastěji předávají v papírové formě, ale mohou být předány i elektronicky. Při předání dokumentů archiváři, je nutné, aby úředník poskytl archiváři seznam dokumentů, které jsou vyřazeny.

Skartační řízení je důležitý proces pro správné uchovávání informací a dokumentů. Příslušné orgány musí dbát na to, aby správně vyřadily dokumenty, které nejsou potřeba, a aby se staraly o to, aby informace a dokumenty, které jsou stále uloženy, byly k dispozici pro budoucí potřeby. Skartační řízení je zodpovědností úředníků a archivářů, aby zajistili, že veškeré informace jsou správně uchovávány a udržovány.